Ptákem roku 2016 je červenka obecná.
Červenka tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Je to velice zvědavý ptáček, dovede k nám hlavně v městských parcích přiletět či přiskákat na pár kroků. V době hnízdění je ovšem velice ostražitá a nikterak nám nehodlá napovědět, kam ukryla své hnízdo. A na to si vždy vzpomenu, když v hnízdní době bez úspěchu pátrám po hnízdě červenky a nezbývá mi než obdivovat kukačku, protože ta je u nás nejčastěji vychovávána právě červenkami jako pěstouny.
Ptačí zahrada může být velmi pestrá. Záleží jen na tom jak ta zahrada vypadá. Nemusí to být zrovna zahrada, může to být třeba nějaký kousek pozemku.Každý druh ptáka má vlastní potravní nároky. Některé druhy preferují semínka (vrabec, zvonek, pěnkava), jiné ovoce , hmyz (lejsek, rehek, konipas, vlaštovka, jiřička) nebo larvy a měkkýše (kos, drozd, červenka). Některé druhy dokonce mění potravní režim
Dudek chocholatý je pestře, oranžově hnědě a černobíle zbarvený pták větší než kos obecný. Má dlouhý, tenký, zahnutý zobák a vztyčitelnou temenní chocholku. Samice a samec jsou stejně zbarveni, rovněž tak mláďata. Prachový šat mláďat je šedobílý.Létá třepotavým motýlím letem, v letu je velmi pestrý. Hlas je v toku .tříslabičné "hupupup", při vyrušení drsné "cherrr. Délka: 25-29 cm.Rozpětí: 44-48 cm.Hmotnost: 55-80 g
30.6 2015 jsme se sešli u kuchyňky ve 13:00 viděli jsme tam čápa černého a šli jsme ke starému rybníku tam jsme viděli labutě,motáky,poláky chocholačka,poláky velké,lysky černé,kachny divoké, vodouše kropenatého ,kopřivky obecné,motáka pochopa.... potom jme šli k rybníku nový rybník a tam jsme viděli to samé jako u vedlejšího rybníku ještě k tomu ale volavky a husy. potom jsme se vrátili
Kalypta nejmenší je druh kolibříka vyskytující se na Kubě a ostrově Isla de la Juventud, pozorováni byli též na sousedních ostrovech Jamajka a Haiti. Jedná se o nejmenší ptačí druh na světě. Samičky dorůstají průměrné délky 6,12 cm a váží 2,6 gramů, samečci dorůstají dokonce jen 5,51 cm a váží 1,95 g. Průměrné rozpětí křídel je 3,25 cm. Obě pohlaví mají zelenavý hřbet a světlou spodinu těla, samci jsou navíc nápadní svým jasně červeným opeřením na hrdélku. Zobák je rovný a v porovnání s jinými kolibříky poměrně krátký. Podobně jako ostatní kolibříci je i kalypta nejmenší velmi dobrý letec, který se živí rostlinným nektarem. Létací svaly tvoří 22–34 % hmotnosti jejich těla a stejně jako další kolibříci mohou křídly v ramenních kloubech otáčet až o 180°. Tito ptáčci jsou schopni navštívit až 1500 květů v jednom dni, a hrají tak velmi významnou úlohu při opylování. Některé druhy, jako např. Hamelia patens, dokonce přizpůsobily tvar svých květů tak, aby se k jejich nektaru mohly dostat pouze kalypty nejmenší. Kalypty nejmenší hnízdí na konci období dešťů a začátku období sucha, tj. v době, kdy stromy a keře jsou v květu. Snáší 1 až 2 vejce, která patří k nejmenším na světě – co do velikosti se totiž nevyrovnají ani kávovému zrnu. Kalypty na vejcích sedí 14–23 dní, mladí ptáci opouštějí hnízdo po 18–38 dnech a samičky snáší svá první vejce po 1 roce života.
Ptákem roku 2015 je potápka černokrká.
Potápka černokrká patří ke skupině několika druhů potápek, což jsou ptáci vysoce uzpůsobeni vodnímu životu. Na suchou zemi ani nemohou vstoupit a pokud náhodou na zemi přistanou, ať již vysílením či záměnou lesklého asfaltu po dešti za vodní hladinu, nemohou odtud vzlétnout. Jejich nohy jsou posunuty daleko dozadu a jsou krátké, takže dovolují potápkám nanejvýš vystoupit na hnízdo. Ale dlouhé prsty jsou rozšířeny okrajovými lemy a nohy vytvářejí svým pohybem téměř lodní šroub. Proto všechny potápky velmi dobře plavou a ještě lépe se potápějí. Pod vodou hledají potravu, což u potápky černokrké znamená především drobné vodní živočichy a jejich larvy, jen zcela výjimečně sezobnou i malou rybku.
Když se zeptáte na to jaký je nejrychlejší pták. Dá se odpovědět mnoha způsoby, záleží na tom jestli pták plave, létá či běhá. Nejrychlejší pták při vodorovném letu je pravděpodobně albatros šedohlavý. Jeden pták z tohoto druhu označený družicí dokázal, při návratu do svého hnízda na Ptačím ostrově v Jižní Georgii, uprostřed antarktické bouře po více než 8 hodin udržovat rychlost 127 km/h. Nejrychlejším ptákem při střemhlavém letu je sokol stěhovavý. Který dosahuje podle odhadů konečné rychlosti zhruba 300km/h, když se při sletu na zem nakloní kolmo dolů. Nejrychlejším ptákem na souši je nelétavý pštros dvouprstý, který může v plném trysku dosáhnout rychlosti až 72km/h. Nejrychleji běhající létající pták je severoamerická kukačka kohoutí , dokáže vyvinout rychlost až 42km/h. Nejrychlejší plovoucí pták je tučňák oslí, který může dosáhnout až 27km/h.