|
Je to největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách. V letu se ozývá zvučným "kri kri kri", vsedě pronikavým "kliééé". Jarní bubnování je hlasité, oproti strakapoudům poněkud pomalejší, přednášené ve výbušných sériích dlouhých 1,75–3 sekundy (samec bubnuje déle než samice). Druh s palearktickým typem rozšíření. Areál sahá od severního Španělska a Skandinávie až po východní Sibiř a Japonsko. Stálý pták. V minulosti se rozšíření v Evropě značně měnilo v souvislosti s odlesňováním a následným zaváděním jehličnatých monokultur. Celoevropská populace nyní čítá více než 740 tisíc párů a je považována za stabilní. V ČR hnízdí na celém území, hlavně v pahorkatinách a horách, ale ve vhodném prostředí i v nížinách. Celková početnost byla v letech 1985–89 odhadnuta na 3–6 tisíc párů, v období let 2001–03 na 4–8 tisíc párů. Vyskytuje se ve starých borových, smíšených a bukových lesích. Hnízdí jednotlivě, monogamně. Některé páry spolu setrvávají pouze jednu hnízdní sezónu, jiné se udržují po několik let. Tok začíná již v polovině února a provází ho časté bubnování a volání. Hnízdo je v dutině stromu, obvykle narušeném uvnitř, v ČR nejčastěji v buku, jedli a borovici ve výšce 8–12 m. Vytesání nového hnízda trvá 10–28 dnů a podílí se na něm obvykle jen samec. Hotová dutina je hluboká 47–57 cm a široká 12–20 cm, s okrouhlým nebo svisle oválným vletovým otvorem o průměru 6–11 × 8–11 cm. Obvykle bývá využívána po řadu let, některé páry však tesají každý rok novou. Hnízdí 1× ročně od dubna do srpna, s případnými náhradními snůškami. Samice snáší 3–5 čistě bílých vajec o rozměrech 34,4 × 25,4 mm. Inkubace začíná od snesení 4. vejce a trvá 12–14 dnů, sedí oba ptáci, přičemž v noci vždy jen samec, zatímco samice nocuje v jiné dutině poblíž hnízda. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Oči se jim otevírají po 10 dnech, v 17 dnech začínají vyhlížet z dutiny a hnízdo opouštějí ve stáří 24–28 dnů. S rodiči setrvávají další 1–2 měsíce, poté se rodina rozpadá. Pohlavně dospívají v 1. roce života. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 28 let. Živí se především ve dřevě žijícími brouky (lýkožrouty, kousavci, tesaříky) a mravenci, méně housenkami motýlů a měkkýši. Vzácně se v potravě objevuje také rostlinná složka, tvořená semeny a plody. Potravu dobývá silným dlátovitým zobákem z kmenů nebo kořenových náběhů stromů, méně často ji sbírá na povrchu kůry nebo na zemi.[2] K dostání kořisti z těžko dostupných míst mu napomáhá dlouhý lepkavý jazyk se zoubky na konci. Datel černý je v lese prospěšným druhem. Nejen, že konzumuje dřevokazné druhy mravenců, ke kterým se žádný jiný druh šplhavce nedokáže v takovém rozsahu dostat, ale jeho dutiny používá k hnízdění a nocování řada dalších druhů ptáků užitečných pro les, jako holub doupňák, sýc rousný nebo kavka obecná. Datel je náš tajemný lesní pták. Který se musí chránit. Málokdo má to štěstí, při vycházce do lesa spatřit tohoto tajuplného ptáka, a proto letos uskutečníme výpravu za tímto krásným lesním ptákem. A možná taky dáme na youtube video.  |
|
Momentálně celé TKJP šetří na budku s kamerkou pro denní a noční vidění. Videa z této budky ( pokud na ni našetříme) budeme dávat na stránky nebo na náš Youtube channel, živě nebo ve videu. I vy můžete přispět na naši budku. Děkujeme. tkjp@email.cz 
|
|
Je velký přibližně jako vrabec, dorůstá délky 14–15 cm, v rozpětí křídel měří 20–23 cm a váží asi 15 g. Má podsadité tělo, velkou hlavu a silný kuželovitý zobák. Je sexuálně dimorfní, zatímco samci jsou zbarveni zeleno-šedě, samice jsou nenápadně šedohnědé s jemnými tmavšími pruhy na svrchní části těla. Končetiny jsou u obou pohlaví červeno-hnědé a oči i letky tmavé, zvláště v letu je pak patrná také žlutozelená skvrna na křídlech a dva žluté pruhy na ocase. Mladí ptáci jsou podobní samicím, ale mají světlejší, tmavě pruhovanou spodinu těla. Létá ve vlnovkách.V zimě se často zdržuje v hejnech společně s jinými semenožravými ptáky. Malá volná hejna někdy tvoří i na hnízdní období, v takovém případě si však každý pár obhajuje bezprostřední okolí hnízda. Živí se především semeny, které louská pomocí svého silného zobáku, ale požírá také pupeny, květy a bobule; pro mláďata hraje zpočátku v potravě důležitou roli drobný hmyz. Často přilétává na krmítka, kde preferuje zejména slunečnicová semena nebo arašídy. Hnízdí 1× až 2× ročně od března do června. Hnízdo staví obvykle dobře ukryté ve větvích stromů, keřů nebo v popínavých rostlinách. V jedné snůšce je nejčastěji 5 (vzácně 2-7) světlých, 19,9 x 14,5 mm velkých, hnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí samotná samice 12-14 dnů. Mláďata pak opouštějí hnízdo po 13-16 dnech. 
|